Švajc 2020 (Lagginhorn, Alphubel, Lenzspitze, Nadelhorn, Weissmies)

Jako v minulém roce část milovických lezců vyrazila do Švýcar lovit čtyřtisícové vrcholy. Níže záznam z akce.

Pá 7.8. – cesta Milovice – Saas Grund – Maty+Ruby

Po čt noční šichtě Ruby přisedá do auta k Matymu a společně vyráží do Švýcar. Jedou přes Furkapass a odpolko staví stan v kempu Am Kapellenweg v Saas Grundu. Následuje „rozjímání a příprava“ na další výstupový den. 

So 8.8. – Lagginhorn (4010m) – Jižní hřeben (AD-) – Maty+Ruby

Předpověď na další týden je špatná, déšť a bouřky. Kluci tedy neztrácí čas a jedou hned první den ze Saas Grundu lanovkou na výstupní stanici Hochsaas (cca 3140m). Odtud přes ledovec Hohlaub až k sedlu Lagginjoch. Postupně skalami na sedlo Lagginjoch (3499m), zde doleva po hřebenu na vrchol Lagginhornu. Jedná se o velmi pěkné exponované lezení, klukům se to moc líbilo. Nicméně chce to neztrácet čas a být rychlí. Dolů šli kluci ZJZ hřebenem (náš výstup v r.2019) opět na stanici Hochsaas (cca 3140m). Ledovec na sestupové trase se opět o hodně zmenšil. Celková trasa viz. odkaz. Parametry výstupu (délka: 9,94km, čas: 7:33hod, nastoupáno 1104m, naklesáno 1106m). 

Jižní hřeben (nástup v sedle, vlevo vrchol Lagginhornu)

 

Vlevo vrchol Weissmies + pohled na výstupovou trasu (ještě bez dřevěného žebříku v pravé části u velké trhliny)

Ne 9.8. – Alphubel (4206m) – JV hřeben od stanice Mittelallalin (PD+) – Maty+Ruby

Ruby: „Ráno budíček v 6:00. Snídaně, kafe, čaj. Vědom si dlouhého výstupu utíkáme na 7:00 na lanovku Alpinexpress. Doplácíme 45CHF/os za Metroaplin a nastupujeme. Jen co nasedneme, lanovka se zastaví. Po 20minutách čekání se ozývá hlášení vysílačkou, že prý minor problem. Díky této atrakci ztrácíme přes hodinu 🙁 . Nakonec přeci jen v 8:40 stojíme ve 3500m (Mittelallalin) a nastavíme rychlé tempo po ledovci do sedla Feejoch (3810m). Přes sedlo na průběžné jištění „proletíme“ hřeben Feechopf (3888m) a za 1h20m od „metra“ stojíme opět na ledovci. Pohled na hodinky nás uklidnil a postupujeme po bezpečné části ledovce (chodit jen ve dvou nemá ani jeden z nás rád) až na kus skalnatého hřebene pod ledovým výšvihem na samotný vrchol. Jednu dvojku jsme viděli již od hřebene a teprve teď překonala ledovou část. Dáme rychlou pauzu, kterou využíváme k převázání na celou délku lana a přesbrojení na útočné cepíny, mačky, šrouby. Natahuji celých 60m. Maty si od štandu bere druhou část tj. posledních 20m výšvihu. Zkracujeme lano a šlapeme nahoru. Za chvíli jsme na vrcholu Alphubelu (4206m). Pár fotek a jdeme dolů východní stěnou, slunko přitápí. Ledovec se mění na břečku, tudy se hrabat nahoru bych nechtěl 🙁 . Míjíme vyčerpanou trojici a ani trochu jim to nezávidíme. Podtraverzujeme Alphubel a vracíme se na hřeben Feechopf. Slaňák vynecháme a na průběžno projdeme zpět na ledovec do sedla Feejoch. Zbytek sestupu je společný s trasou na Allalinhorn. Vracíme se k lanovce. Slunkem patřičně vypraženi jsme sami překvapeni, že 6h nám stačilo a výstup i sestup. Těšíme se na studenou odměnu v kempu 😊 (délka: 11,57km, čas: 5:59hod, nastoupáno 1055m, naklesáno 1047m). 

Ne 9.8. – cesta Milovice – Furkapass – Kominík+Vopičák

Z Milovic cca v 9hod ráno vyrážíme směr Švýcary, trochu bloudíme při sjezdu z dálnice na pomezí Rakousko/Švýcarsko a tak až kolem 19hod dojíždíme na Furkapass (2429m). Dávame rychlou baštu a jdeme se kvůli lepší „aklimatizaci“ projít nahoru ve směru Kleine Furkahorn. Než jsme vylezli kamsi nad konečnou stanici lanovky k nějaké rozpadlé zdi už byla téměř tma. Tam (odhad cca 2750m) jsme udělali pár fotek a trochu pokecali. Kolem 23hod zalézáme na parkovišti do spacáku, je krásné hvězdné nebe. Lituji, že nemáme pořádný foťák….na tuhle „hvězdnou nádheru“ bych se rád podíval častěji 🙂 . Ve 4:00 zvoní budík, ve 4:10 vyrážíme směr Saas Grund. V kempu Am Kapellenweg jsme chvilku po 6hod. Snídáme a probíráme kam společně vyrazíme. V plánu Lenzspitze a Nadelhorn, dnes bychom měli dojít na chatu Mischabel hutte (3340m). Kluci nám nabízí zda nechceme kvůli lepší aklimatizaci vyjet lanovkou na konečnou stanici Mittelalllalin (3456m) a projít se do sedla Feejoch (3810m). Nakonec se s Kominíkem rozhodujeme tuhle nabídku nevyužít a jít rovnou v rámci „aklimatizace“ na chatu Mischabel.

Po 10.8. – Saas Fee – Mischabel Hutte (3340m)

Balíme vybavení a jídlo na 2-3 dny, pak kecáme a kluci dávají pár pivek na cestu. Cca v 11hod vyjedeme busem do Saas Fee a „mažem“ na chatu. Podle ukazatelů nás čeká 4hod výstup na chatu ležící cca 1500m nad námi. Vedro je jak sviňa, prvních 400 výškových metrů mi připadá nekonečných. Maty a Ruby posilněni pivkem nasadili pekelné tempo, asi chtějí trhnout nějaký rekord 🙂 . Připadám si jako šnek. Pot ze mne teče proudem, hlavně do očí je to nepříjemné. V každé zatáčce čekám kdy mne konečně doběhne Kominík a vrátí mi zapůjčený šátek, ze kterého bych si udělal čelenku…..ale ten má vlastní problémy a bojuje s nerozchozeností, přibývající výškou a pracovními hovory. Docházím k poslednímu úseku, který je zajištěn kramlemi a lany. Tady také s Kominíkem ztrácím vizuální kontakt. Kazí se počasí a přibližuje se ohlášená bouřka. Potkávám holčinu, co míří z chaty do údolí. Zdravíme se a něco přidává (prý good luck, jak mi sdělil Kominík co ji potkal také), ale oba rychle pokračujeme ve svém směru. Jsem tak 100m (výškově) pod chatou, když tu najednou začíná pršet a chvíli na to se ozve kdesi první pěkná rána hromu.

Mischabell hutte

Proklínám sebe i kluky, že jsme nevyrazili na cestu o hodinku dříve. Není se ale kde schovat a tak valím nahoru co nejvíc mimo „železnou“ cestu. Naštěstí ten nahoře mne má asi rád a tak po chvíli už jenom prší a hromy se neozývají. Na chatu docházím durch zevnitř (potem) i zvenku (déšť). Ruby je schovaný u vstupu a už „nás“ vyhlíží. Sděluji mu, že Kominíka jsem viděl pod sebou naposled na začátku „železné“ cesty. Ruby se po něm jde podívat (a pomoct mu), po chvíli se vrací že až ke kříži ho neviděl, zato zapíchané železné tyče pěkně sičí. Voláme mu telefonem (proč jsme to neudělali dříve nevím, asi zatmění mozku 🙁 ) a dozvídáme se, že kus pod křížem našel malou jeskyňku asi 5m od „železné cesty“. Sedí přímo v ní, je v suchu a v pohodě. Kolem syčí po železech blesky. Po dešti doráží také na chalupu. Dneska nás měl pánbůh rád. Shodujem se, že příště vyrážíme dříve a pivko si dáme rádi až na chatě. Parametry výstupu (délka: 6,4km, čas: Maty cca 3hod, Ruby 3:14hod, Vopičák 4hod, Kominík ?hod, nastoupáno 1461m, naklesáno 20m). Vyrážím se ještě podívat po „cestě“ kousek nad chatu, abychom ráno nebloudili. Docházím k místu, kde se jde na ledovec. Nemám mačky, tak to tam otáčím. Na chatě fotím do telefonu topa hřebínku Lenzspitze a hřebínku Nadelgrat. S chatařkou pak večer procházíme plán naší cesty na další den. Dozvídáme se, že chatařka dává cestu za 12hod a proto posouváme čas našeho odchodu z chaty na 2:00hod ranní. Odpoledne po 16hod má přijít podle předpovědi opět bouřka, to už bychom rádi byli na chatě. 

Út 11.8. – Mischabel hutte – LenzspitzeNadelhorn – Mischabel hutte – VSV hřeben (AD-)

Budíček v 1:00hod, uvařit vodu na čaj a kaši, zvládnout hygienu, oblíknout věci+sedák a cca ve 2:05 vyrážíme vstříc našemu dnešnímu cíli. Z chaty (3340m) VSV hřebenem přes Schawarzhorn (3620m) na Lenzspitze (4294m), následně traverz po skalnatém hřebínku přes sedlo Nadeljoch (4208m) na Nadelhorn (4327m), sestup do sedla Windjoch (3850m) a po ledovci zklesat zpět na chatu. Ve 2:00 měli vyrážet i další dvojky, kterých jsme se chtěli „chytnout“ na začátku cesty. Bohužel asi vyráží později 🙁 K cestě na ledovci jdeme po skalnatém hřebínku, oblékneme mačky a navázáni na jedno lano obcházíme první skalnatý blok zprava po ledovci. Hned na začátku trochu zbloudíme a při návratu k hřebínku se jako zkušební chroust propadám po pas do trhliny. Kurňa, vidět nebyla…. to to pěkně začíná. Doufám, že to bylo o tomto výletu naposledy. Vracíme se k hřebínku a než se rozdělíme kolem nás prosviští první dvojka. Ruby s Matym se za ně zavěsí, my s Kominíkem máme menší odstup jelikož jsme ještě vyndávali a rozmotávali lano. Dále se jde na průběžno po hřebínku, chvilkama ve sněhu ale většinou po skále. Předbíháme jednu dvojku. Docházíme k prvnímu lezeckému místu. První dvojka už leze, druhá (Maty+Ruby) čeká u prvního nýtu. Než první dvojka doleze prohodíme pár slov. Maty zjišťuje, že zapomněl čelovku. Ruby mu půjčuje svoji helmu s čelovkou a Maty maže nahoru. Snažíme se to Rubymu ulehčit a tak mu při lezení svítíme našimi čelovkami. Před třetí délkou nás dolézají dvě dvojky švýcarů s guidy. Jdou jak přes mrtvoly. Giude pouze na štandu dobere klienta a následně leze solo dál, klient drží lano volně v ruce. Ruby pak říkal, že jim i stáli mačkami na laně…..za což se až po upozornění omluvili. Shodujem se s Kominíkem, že tohle si necháme ujít a pouštíme je před sebe. Začíná se pomalu rozednívat. Chci udělat fotku, ale můj telefon se vybíjí i když při odchodu z chaty měl 50%. To není dobrá zpráva, měl jsem tam topa 🙁 Když „švýcaři“ odlezou vyrážíme dál. Maty s Rubym nám díky tomu čekání trochu odskočili. Následuje první cca 5m „slanění“ za vysící lano a traverz po hřebínku k druhému slanění. Již z dálky vidíme, jak kluci postupně lezou přes další výšvih opět obtížnosti 3a-3b. Než připravíme druhé slanění délky cca 8-10m za vlastní lano jsou kluci pryč. Snad si pamatuju kudy přibližně šli. Nalézáme do druhého výšvihu, hledám štand ale žádný nýt nemohu najít. Jsem na sebe naštvaný, protože i když jsem si topo prohlížel nemohu si vzpomenout kde jsou štandy. Kominík si topo vůbec nevyfotil. Díky tomu „kufrování“ jsme zde ztratili cca hodinu a štandovali ve smyčkách (po příchodu na chatu se ukáže, že tam žádné štandy nebyly a kluci také štandovali na smyčkách). Přelézáme skalnatý úsek, oblékáme opět mačky. Kluky vidíme na prvním slanění Nadelgratu. Voláme na ně ať na nás nečekají. V tempu 10 kroků a vydýchat lezeme pomalu strmý sněhový hřebínek. V 11:25 jsme na vrcholu Lenzspitze. Hodíme do sebe první tyčinku. Shodujeme se přitom, že čas 9:20hod je dost špatný (chatařka 6hod). Chybí nám prostě aklimatizace. Bude to ještě pořádný boj. Pouštíme se do první části Nadelgratu, která se většinou slézá dolů. Před prvním slaněním na Nadelgratu si oba odlehčujem, dopíjím 1,5l flašku s vodou. Kluky už vidíme bojovat v horní části výlezu na Nadelhorn. Zlepšila se nám nálada, zrychlujeme a mažeme po hřebínku. Vědomi si rizika lezeme nenavázaní až k prvnímu strmému výšvihu. Zde se opět navazujeme. Kominík je nějak bez šťávy a nemá chuť lézt na prvním. Lezu tedy první svižný kus 4-5m koutkem a pak relativně lehce stěnou nahoru. Začíná mne to bavit. Štanduju na smyčkách za hroty a uzle. I druhá délka je více lezecká a pro mne nádherná. Konečně se probouzí i Kominík a tahá třetí délku. V dalších délkách se střídavě slaňuje a leze, v lezení se už pořád střídáme. V 17:35 jsme na vrcholu Nadelhornu (6:10hod od vrcholu Lenzspitze, chatařka 4hod). Dáváme druhou tyčku a dopíjíme Kominíkovu vodu. Zbývá nám cca 1l vody. Scházíme nejprve skalnatý, později sněhový hřebínek do sedla Nadeljoch. V sedle dáme bombón a vypijeme i poslední zbytek vody z mojí 2litrovky. Teď už jen přejít ledovec a dojít k chatě. Tohle už dáme. Tedy pokud nebudu opět zkoumat nějakou trhlinu zevnitř (na to nemám ani troch chuti). Celkem napohodu docházíme k hřebínku nad chatou, Maty už nás vyhlíží. Sděluje nám, že Ruby pro nás má připravený čaj a že domluvili s chatařkou nějaké jídlo. Aspoň nemusíme vařit. V cca 21hod (po 4:25hod od vrcholu Nadelhornu, chatařka 2hod) jsme na terase u chalupy. Parametry výstupu (délka: 11,0km, čas: Maty+Ruby 12hod, Kominík+Vopičák 19hod, nastoupáno 1174m, naklesáno 1184m). Po véče dáváme pivko a probíráme zážitky dne.

Topo VSV hřebenu Lenzspitze

Topo Nadelgrat

Hřeben Alphubel – Nadelhorn

Pohled od Mischabelhutte na první část hřebenu Lenzspitze

Výlez na druhý výšvih, v pozadí další dvojka před slaněním po prvním výšvihu

Maty a sněhový hřebínek na vrchol Lenzspitze

Podhled z Nadelgratu na vrchol Lenzspitze

Jedna z věžiček Nadelgratu vedoucí k vrcholu Nadelhornu

Sestupová trasa z Nadelhornu do sedla Nadeljoch

St 12.8. – Mischabel hutte – Saas Grund

Ráno vstáváme kolem 6:30hod, vaříme v klidu snídani a balíme. Kolem 8hod vyrážíme dolů. Maty jde sám, plánuje na dnešní den odjezd do ČR. S Rubym a Kominíkem jdeme společně, občas se kocháme a kecáme. Přibližně ve 12hod jsme v kempu. Parametry výstupu (délka: 8,42km, čas: 3:51hod, nastoupáno 31m, naklesáno 1721m). Zevlujem, odpočíváme a spřádáme plány na další dny.  Předpověď počasí na čtvrtek nic moc, od 12hod mají přijít bouřky. Rozhodujeme se připravit na výstup na Weissmies a podle ranní předpovědi buď půjdem nebo to odpískáme. Večer hrajem trochu na kytáááru, Kominík se ukazuje jako super zpěvák 🙂

Čt 13.8. – Weissmies (4023m, PD-) – Ruby+Kominík+Vopičák

V 6hod budíček, navařit kaše i čaj a shlédnout předpověď. Každý dělá něco a tak nám to jde rychle. Ranní předpověď se trochu zlepšila, ale stejně hrozí mezi 12-14hod bouřky. Shodujem se, že musíme být super rychlí a v 7:15hod vyrážíme na lanovku BHAG. Vyjíždíme přes Kreutzboden na Hochsaas. Původně jsme měli v plánu dát Severní hřeben (AD+) a sestoupit SZ stěnou (PD), ale v důsledku celonočního deště a předpovědi jdeme nahoru i dolů SZ stěnou (PD). Před námi nastoupila jedna trojka (guide+2 klienti). Z vrcholu už sestupují dvě dvojky. Buď jeli JV hřeben z chaty Almageller nebo nastupovali brzy z chaty Weissmies SAC. Dole se oblékáme, navazujem a po šutrech resp. ledovci se blížíme pod prudší stěnu. Tou cik-cak k velké trhlině. Zde je zbudovaný dřevěný žebřík pro její překonání (cca 8m výšky). Za ním předbíháme guida s klienty a ve stálém tempu jdeme k vrcholovému hřebínku. Tady potkáváme sestupující kluky z Čech, kteří šli JV hřeben (PD) jako aklimatizaci na Mont Blanc. Ve vrcholovém hřebínku mám opět trochu problémy s rychlým nabíráním výšky (točí se mi hlava) a tak kluky trochu zdržuju odpočíváním. Kolem 10hod jsme na vrcholu, dáme jednu dvě fotky. Počasí nic moc, chvílemi se zatahuje a tak radši sestupujem. V sedle u Rottalhornu najednou slyšíme na protějším hřebeni přicházející hřmění bouřky. Přidáváme v rychlosti sestupu na moje maximum. Slezli jsme až skoro na konec ledovce, kde chceme trénovat vrtání šroubů a systém jak ho vytáhnout pomocí prusíku následně po slanění. Také se udělalo opět hezky. Svačím a piju, kluci zatím vrtají….a pak se k nim přidávám. Moc nám to nejde to vytažení, Ruby si to už přesně nepamatuje a vymyslet se nám zcela funkční systém nepodaří. Necháváme toho a pomalu jdeme k lanovce. Parametry výstupu vč. blbnutí (délka: 8,32km, čas: 4:38hod, nastoupáno 931m, naklesáno 929m).

Pod závěrečným výšvihem na vrchol

Vrcholové foto

V kempu dáváme baštu, válíme se a kolem 17hod jdeme blbnout na nedalekou skalku Blindsport (plotnička). Jsou tu cesty obtížnosti 5a-5c. Vylezem 2x5a, 1x5b, 1x5c a příjemně unaveni se kolem 20hod vracíme do kempu.  Předpověď na přístí den je horší. Rozhodujeme se, že pokud ráno bude dobré mohli bychom ještě zkusit výstup na Alphubel. Když nebude pěkně půjdem si zalézt na skalku Zur Kapelle.

Čt 13.8. – Zur Kapelle – Ruby+Kominík+Vopičák

Ranní předpověď je špatná, vizuálně také nic moc a proto se rozhodujeme jít protáhnout na skalky Zur Kapelle a odpoledne vyrazit do ČR. Lezli jsme 4 cesty: Bootsu 4a OS (Kominík v botech, Ruby, Vopičák), Panorama 5c OS (Vopičák, Ruby), Chnubell 6a TR s odsedem (Vopičák, Ruby), Tschugge 5c RP (Vopičák, Kominík). Pak už jsme byli unaveni, došli zpět do kempu, pobalili věci, naobědvali se a vyrazili do ČR.

Zapsal: Vopičák

 

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2020/08/16/svajc-2020-lagginhorn-alphubel-lenzspitze-nadelhorn-wiessmies/