Malešov – 12.10.2019 – otevřená sekce bouldrovaní opět na skalách

Jelikož podzimní počasí je stále parádní, tak se několik účastníků z otevřené sekce bouldrování rozhodlo opět vyrazit na jednodenní skalky. Zvažovali jsme Zvírotice, Pašinku nebo skalky v údolí Vrchlice u Malešova. Volba nakonec padla na Malešov, jelikož cesty jsou delší a hlavně po lezení se tu dají opéct buřtíky. Účastníci: Ještěrka Jitka+Kryštof+Matouš, MichalKr, Vopičák a později dorazil i Otto s Čubinou. Lezli jsme na hlavní stěně, většina vylezla 5-6cest. Kryštof si dal také jednu pěknou cestu na prvním a odjistil ze štandu Ještěrku.

Všichni si krásně zalezli, ohýnek a buřty byly parádní. Něktěří se i neplánovaně vykoupali 🙂

Fotky ke stažení zde

Zapsal: Vopičák

Malešov Oheň-společné foto

Malešov Oheň-společné foto

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/10/13/malesov-12-10-2019-otevrena-sekce-bouldrovani-opet-na-skalach/

Skupina A – nezapomínat čelovky a větrovky

Ahoj všem,

stále se phybujeme venku. Prosím nezapomínejte si na hodinu vzít:

  • čelovku
  • větrovku
  • odpovídající oblečení vzhledem k venkovním podmínkám

Vopičák

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/10/01/skupina-a-nezapominat-celovky-a-vetrovky/

Kreutzberg – výlet otevřené sekce bouldrování 28-29.9.2019

Sekce „Milovické bouldrování“ opět na skalách 🙂

Počasí, tak jako minule 🙁 , opět nepřálo lezení na písku. Vybírali jsme tedy ze 3 návrhů účastnivšího se členstva: HIS u Nového města, Kreutzberg, Zvírotice.  Nejlepší předpověď v pátek odpoledne byla slibována pro Kreutzberg. V sobotu ráno jsme tedy  vyrazili jedním vozem ve složení: Miloš s dětmi Pepou a Marií, Otto, Vopičák.  Před příjezdem k Litoměřicím jsem v autě pěkně zmokli a počasdí nevypadalo zrovna dvakrát lezecky. naštěstí již při parkování u silnice svítilo sluníčko. Zemina u skal byla sice mokrá, lae skály naštěstí suché. Všchni lezecky neukojení se do toho hned v sobotu opřeli a výsledkem bylo:

  • MarieH – Kočkodrom 3+ AF, Stopařská 3 OS, Splašený jeptišky 4 AF, Mitra 5 TR
  • Miloš – Kočkodrom 3+ OS, Stopařská 3 OS, Mitra 5 TR, Okurka 5- OS
  • Otto – Pomeranč 4+ OS, Mandarinka 4 OS, Kanovnická 4+ OS, Splašený Jeptišky 4 OS, Mitra 5 TR, Okurka 5- OS,
  • PepaH – Kočkodrom 3+ OS, Stopařská 3 OS, Mitra 5 TR, Okurka 5- OS
  • Vopičák – Pomeranč 4+ OS, Mandarinka 4 OS, Kanovnická 4+ OS, Splašený Jeptišky 4 OS, Mitra 5 OS, Okurka 5- RP

V sobotu večerní bašta s houbovým základem, pak procházka a hledání otevřené hospody (v kempu zavřeno, kousek od kempu uzavřená společnost). Takže jsme se vrátili tyrocvhu zklamaně do kempu, u kytary vycucli jeden „braníček“ a mazali do hajan pod širák. Byla krásná hvězdná noc, navíc teplá na to že je konec září. Jen Milošovi s utíkající nafukovačkou nebylo v noci zrovna dvakrát teplo 🙁 . V neděli jsme už s menším drajvem pokračovali v příjemném lezení:

  • Miloš – Mamma Mia 5/4+ OS, Velký mejdan 5+ OS, Papparazzi 5- (pytel před druhým nýtem) pak TR
  • Otto – Mamma Mia 5/4+ OS, Pánská jízdra 5+ TR, Zombie 6 TR, Velký mejdan 5+ OS, Toxique 6+/7- pytel – pokusy zprava, Papparazzi 5- OS
  • Vopičák – Pánská jízda 5+ AF, Zombie 6 AF, Zombie 6 RP,  Toxique 6+/7- pytel – pokusy zprava, Papparazzi 5- RP
  • PepaH – Cibule 4 OS , ??
  • MarieH – Cibule 4 TR , ??

Výlet celkově úspěšný, další výpad naplánován na výkend 12-13.10. Podle počasí nejspíše však pouze jednodenní záležitost.

Zapsal: Vopičák

PS: fotky ke stažení zde

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/09/30/kreutzberg-vylet-otevrene-sekce-bouldrovani-28-29-9-2019/

Soutež „Mladí horalové“ pořádaná 21-22.10.2019

Ahoj všem,

děti z našeho oddílu se v so 21.9. v obou kategoriích (mladší, starší) zůčastnili závodu „Mladí horalové“ . Akci pořádal oddíl HK Lanškroun v blízkosti Pastvinské přehrady a skal na vrchu „Studený“.  Za náš oddíl se účastnili:

  • mladší – Sára, Sofie, Ester, Adélka
  • starší – Veverka, Anet, Rozárka, Pepa

Tentokrát bylo na trati připraveno 8 stanovišť – lanové překážky, zdravověda, slaňování s prusíkem, lezení, stavba stanu, orientace v přírodě, prusíkování+uzle, jízda na kanoi/raftu.

Na startu každý team vyfasoval mapu s polohou jednotlivých stanovišť. Děti se mezi stanovišti pohybovali podle vlastního uvážení po turistických cestách (podle mapy) resp. částečně lesem podle fáborků. Obtížnost něktrých stanovišť byla přizpůsobena pro mladší/starší (např. jiné lanové překážky, více uzlů, rafty s kormidelníkem vs. samostatně na kánoích,…apod). Team mladších dětí zvládl splnit v limitu všechny disciplíny, na vodě se však pohyboval na raftu s kormidelníkem z řad pořádajícího oddílu. Team starších měl trochu smůly: na začátku mezi dvěmi stanovišti maličko pobloudil + při jízdě na kánoích na vodě neobjevil všechny indicie takže jednu disciplínu díky tomu nesplnil (voda-časově i úkolem). Dále obě družstva u zdravovědy zapomněli na navlíknutí rukavic u zdravovědy, což je chyba nás instruktorů (Vopičák+NoHa). Nebyly však sami, kdo dělal chyby….i jiným teamům se nevyhýbali a proto celkovým výsledkem bylo:

    • mladší – parádní 3.místo z 9 teamů
    • starší – velmi pěkné 11.místo (po revizi) ze 17teamů (původně 9. místo)

Mladší družstvo – Esťa, Sáry, Áďa, Sofi

Starší družstvo – Pepa, Veverka, Róza, Saturn

Všem dětem za dospěláky velká gratulace nejen za výbornou reprezentaci resp. umístění….ale i za úsilý, které věnovali tréninku a vlastnímu závodu. Věřím, že v dalším ročníku budou děti z našeho oddílu ještě lepší.  V neděli pak ještě družstvo mladších vyrazilo za odměnu lézt na skalky. Za přípravu děcek děkuji parťákovi NoHovi.

Zapsal: Vopičák

PS: Fotky případně i video snad doplním později.

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/09/24/soutez-mladi-horalove-poradana-21-22-10-2019/

Finsteraarhorn 4274 – 16.09.2019 – Ruby + Bory + Radim

I když termín byl znám dopředu, přesto jeden člen odpadá a čtvrtého do party se na poslední chvíli nalézt nedaří.  Tak jedeme ve složení Ruby, Bory a Radim. Cíl vybírám až při návratu z výpravy „Bouldristi ve Švajcu“. Je jím nejvyšší vrchol mimo hlavní hřeben Alp, Fisnsteraarhorn s výškou 4274 metrů. Předpověď počasí sledujeme do poslední chvíle, ale každým dnem se vylepšuje, tak je odjezd naplánován na čtvrteční odpoledne. Plán je dodržen a kolem 18 h vyrážíme z Prahy. Na cestu zajistil Radim Passata v biturbu, dálniční to polykač kilometrů. Cesta ubíhá bez potíží, na sedlech Oberalpass a Furkapass nepotkáme jediné auto, a tak skoro závodním tempem se objevíme po druhé ranní na parkovišti Grimsel Pass(2164 m) kde uleháme vedle auta do spacáků. Budíček je na 6:40hod a v 7:00hod již čekáme u semaforu který nás pustí na placenou cestu (10CHF/2-4 dny) k parkovišti u jezera Oberaarsee(2303 m). Pobalíme a po osmé se nám daří vyrazit z parkoviště. Cesta vede po vrstevnici kolem jezera asi 5 km nástupu na ledovec Oberaargletscher, navazujeme se. Cesta je zřejmá, sedlo Oberaarjoch(3212 m) je vidět již z parkoviště. Na ledovci je pár centimetrů sněhu z nadílky minulého víkendu. Slunce již ohřívá ledovec, a tak změklý sníh zpomalil náš výstup. Na ledovci jsou již nějaké trhliny, ale vyšlapaná cesta usnadňuje jejich překračování a obcházení. V sedle jsme po skoro pěti hodinách. Kluci dávají pauzu, já jdu prozkoumat směr trasy ze sedla. Stopy ve sněhu po ledovci Studergletscher se rozdělují (jedna do sedla Gemslicke a druhá dále po ledovci Galmigletscher a to mne mate. Kontroluji vše ještě v mapách v telefonu. Pro jistotu se jdu zeptat na chatu Oberaarjochhütte, ke které se stoupá prudkých 50 m po suti a žebříku. Chatařka Sonja ukazuje na vrchol Finsteraarrothorn, který prý máme obejít po ledovci. Sestupujeme ze sedla a na rozdvojení cest opět nerozvážně stojíme. Cesta dolů po ledovci totiž pak vede jiným směrem než k chatě. Prvně voláme chatařce z Finsteraarhornhütte aby nás navedla. Sedlem cestu nedoporučuje, jelikož z druhé strany velmi strmé suťovisko. Volíme tedy cestu po ledovci, docházíme k místu, kde stopa uhýbá k vrcholu Galmihornu(3517 m). Sestupujeme kolem skály půlící ledovec po pravé straně, nabíráme nějaké časové zpoždění kvůli obcházení stále větších trhlin. Skoky přes trhliny se zvětšují, vzdálenosti potřebné k obcházení též. Bory při jednom ze skoků uklouzne i s mačkami a první odřeniny od firnu se objevují na jeho rukou. Dostáváme se ještě níže po ledovci a po pár desítkách výškových metrů jsou již trhliny tak obrovské, že nabíráme dojmu neprůchodnosti tohoto směru. Když Bory při dalším skoku padá podruhé, doprovází to hláškou „já na to mr…“, voláme toho dne již podruhé. Asi po deseti minutách se konečně shodneme s chatařkou, kde asi jsme a radí se vrátit nad skálu rozdělující ledovec a obejít jí z leva. Pracně probojované trhliny nás teď čekají znova směrem vzhůru. Čas letí, už jsme skoro osm hodin na cestě a chata v nedohlednu. Cesta obcházejí skálu zleva je v mnohem lepší kondici, a tak brzo sestupujeme na místo kde se potkávají ledovce Galmigletscher a Fischergletscher. Jím již nabíráme konečně směr k chatě. I zde pokračuje občasný boj s trhlinami, a tak k místu kde se vystupuje z ledovce k chatě nám to trvalo celkem 10,5hod. Chatařka již na nás čeká s výbornou večeří: polévka, salát, závitek s pastou, čokoládová pěna. Vše vynikající (polopenze za 65CHF). Domlouváme se i na zítřek, protože chata má otevřeno poslední den. Zítra by nás měl již čekat winterraum. Objednáváme polévku, těstoviny, omáčky a sýry. Cenu nám nabídne 3CHF na osobu, nevěřícně koukáme a přijímáme. Při jídle zhodnocujeme síly na zítra, únava je značná. Teprve teď nám dochází že je pátek třináctého, a přisuzujeme problémy po cestě tomuto datu. Bory přichází s myšlenkou, že vrchol zítra vynechá, neboť cítí největší únavu, odřeniny a také bolavý kotník po pádech při skocích. Shodujeme se, že ráno je moudřejší večera. Spát jdeme později. Budíček ve 4:50, snídaně v pět a Bory se definitivně rozhoduje zůstat na chatě. S Radimem máme jasno, pokusíme se o vrchol. V 6 hod ráno vycházíme. Kus cesty po skalním žebru nad chatu je značený, dále pak směr udávají mužíci. K ledovci docházíme za světla.

Obr.1 – Východ slunce

Navazujeme se, první desítky metrů ledovce jsou prudké asi 35 stupňů. Prakticky je to jen led, takže žádná stopa. Postupuje opatrně na krátkém laně. Ledovec ubírá na prudkosti, zato žádné velké překvapení, čeká nás rozervaný úsek. Nejtěžší trhlina je moc dlouhá na skok, tak lehce slézám na jednom místě, a rozporem se posouvám asi pět metrů k místu kde se dá vylézt, poprvé jdou do akce oba lezecké cepíny. Radim zvládá na výbornou dolézt na laně za mnou. Překračujeme jeden most, kde bychom se na laně v případě zřícení těžko zachytili. V tomto místě používáme ledovcové šrouby.

Obr2 – Trhlina + sněhový most

Z ledovce přecházíme na skalní hřebem, místo zvané Frühstückplazt(3610 m). Zde se přechází na ledovec směřující k sedlu Hugisattel(4088 m) Ledovec je ve stínu, pokrytý sněhem, stopa vyšlápnutá, jde se nám dobře a za chvíli jsme u sedla. Necháme tu batohy i cepíny a vyrážíme na  závěrečný skalní hřebem k vrcholu. Ten je pokrytý místy sněhem, proto na nohou necháváme mačky. Nastupuji, ale hned na začátku se dostavám do nějakého IV místa. Traverzuji raději pár metrů více vpravo, kde to již je podle stop ve sněhu ta správná linie. Používáme průběžné jištění v podobě hrotů na hřebeni. Radim jako „nelezec“ si vede dobře, obtížnost většinou za I, místy II, v jednom těžším místě, tři metry směrem dolů odjistím Radima smyčkou a půlloďákem. Po hodince lezení stojíme na vrcholu. Ten den jsme jediní, kdo tam stojí, je tu úžasný výhled, jen kousek jsou slavnější kopce, jako Eiger, Monch, Jungfrau, vidíme na Monte Rosu, Matterhorn, Breithorny atd.

Obr3 – Vrchol

Opatrně lezeme dolů, trvá nám o to maličko déle než lezení nahoru. V sedle dáme svačinu a pádíme po ledovci dolů, již se do něj opírá slunce plnou silou a ze sněhu je kaše. Asi v půlce ledovce, na malém zlomu, Radim najednou propadává sněhem po pás do trhliny. A do pr…. jen blikne hlavou, naštěstí se nestačilo ani napnout lano a Radim vyskakuje. Tak tady to bylo o fous. Šance na zachycení na takové břečce je jen teoretická. Mažeme dále dolů, naše ranní stopy v dolním ledovci již pod slunkem zmizely, ale přibližně stejnou cestou přecházíme rozervanou částí dolů, čistý led ve spodní části již povolil. Prudký sklon není již tak nepříjemný, tak nepoužíváme šrouby, jak jsem měl v plánu. Po devíti hodinách jsme na chatě. Vítá nás opalující se Bory. Má pro nás velmi dobré zprávy. Jelikož pomáchal chatařce s úklidem a uzavíráním chaty, dostal neuvěřitelnou výslužku v podobě dvanácti piv, dokonalého ořechového koláče, jablek. Chataři opustili chatu kolem poledne vrtulníkem, jak také jinak J. Odpočíváme na terase, užíváme slunce. Přesouváme se do parádního winterraumu, topíme si v kamnech, vaříme večeři. Společnost nám za chvíli udělají dva Švýcaři, ti ale brzo ráno odcházejí tak v klidu dospáváme. Zpáteční cesta se zdá o mnoho lehčí, trhliny menší, a díky výškovým metrům směrem dolů cestu na parkoviště zvládáme za 6,5h. Cestou domů jsou již nějaké „stau“ tak dorážíme do CZ až po půlnoci. Výstup je hodnocen za PD, určitě poctivé PD, vzhledem k podmínkám. Kdoví jaké budou možnosti výstupu další léta, ledovce tam mizí obrovským tempem. Hlavní sezóna pro chatu je duben květen, pro skialpinisty, kdy potrhané ledovce pokrývá sníh.

Zapsal: Honza „Ruby“ Rubáš

V pdf ke stažení zde

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/09/16/finsteraarhorn-4274-16-09-2019-ruby-bory-radim/

Horostěna + bouldrovka – pravidelná omezení ve šk.roce 2019-2020

Ahoj všem,

ve školním roce 2019 -2020 platí během září – listopadu + dubna-června  pravidelná omezení lezení na venkovní stěně a bouldrovce. Omezení je z důvodu využití stěny/bouldrovky oddílovými dětmi či instruktory.

Po: 19:00-20:00hod (oddíl)

St: 18:30-20:00hod (oddíl sk.D) + 18:30-20:30 (Vopičák-kurzisti)

Čt: 16:30-20:15hod (oddíl sk.A, B, C)

pozn1: Pokud se v uvedené době nebudeme nacházet u stěny či bouldrovky (což se může občas stávat) je možno stěnu využívat dle potřeby.

pozn2: Pokud se leze na stěně a vy byste chtěli využít bouldrovku prosím zastavte se u někoho z instruktorů a domluvte se sním.

pozn3: Pokud na stěně/bouldrovce mimo tyto časy probíhá stavba nových cest či nějaká oprava/úprava  prosím opět se o možnosti lezení domluvte s někým z přítomných instruktorů.

Dále prosím všechny lezce o dodržování pořádku u stěny a bouldrovky. Všechny kuřáky (lezce i nelezce) prosím po uhašení cigarety o úklid zbytků cigaret do popelnice, která je pár metrů od stěny/bouldrovky. Věřím, že všichni chceme lézt v čistém prostředí a jsme ochotni k tomu vlastními silami přispět.

Díky Vopičák

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/09/04/horostena-bouldrovka-pravidelna-omezeni-ve-sk-roce-2019-2020/

Interantional Climbing Camp Tisa

INTERNATIONAL CLIMBING CAMP TISÁ

V týdnu od 11.-19.8. 2019 se v oblasti Tisá-Ostrov konal mezinárodní horolezecký tábor, kterého se zúčastnily Anička a Lucka z Alpiků, sk.A. “Tábor se konal na pískovcových skalách a provázeli nás zkušení, milí a spolehliví horolezečtí instruktoři. Procvičily jsme si angličtinu s našimi novými kamarády z Maďarska, Slovinska a slovenštinu s kamarádkami “zo Slovenska”. “

Děkujeme za krásný a nezapomenutelný zážitek.

Anička a Lucka

V PDF ke stažení zde

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/09/04/interantional-climbing-camp-tisa/

Skupina A – kroužkové hodiny – začínáme čt 5.9. v 18:30

Nazdar děcka,

pouze připomínám, že horokroužek skupiny A začíná první hodinu ve čt 5.9. od 18:30hod u venkovní stěny.  K venkovní stěně budeme chodit do odvolání.

Užijte si poslední dny prázdnin a ve čt naviděnou.

Vopičák

PS: termíny části akcí nad rámec skupiny A jsou v kalendáři na stránkách. 14-15.9. vyrazíme na první akci na dvoudenní skalky. Druhá skalní akce by měla proběhnout v termínu 19-20.10. Podrobnosti o první akci jsou v emailech rodičů či Vašich emailech pokud je mám.

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/08/29/skupina-a-krouzkove-hodiny/

BOULDRISTI VE ŠVAJCU – 11-16.8.2019 – podrobnější reportáž s fotkami

BOULDRISTI VE ŠVAJCU

  • JAGIHORN
  • ALLALINHORN
  • LAGGINHORN
  • SKALKY „ZUR KAPELLE

Část členů otevřené sekce „bouldrování“ vyrazila na „výlet do Švajcu“.  Konkrétně jel Ruby, Kominík, Majkl von Počernice a Vopičák. Již před akcí bylo plno plánů na přelezení několika čtyřtisícovek a k tomu přelezení vícedélkové cesty na jeden z třítisícových vrcholů. Hlavním motorem výletu byl samozřejmě Ruby, který je v naší skupině zkušeným harcovníkem po čtyřtísícových vrcholech a lezení po sněhu+ledu. Výlet se celkem vydařil, všem se podařilo vylézt vytčené cíle na Jagihorn 3206m, následně normálkou na Allalinhorn 4027m a Laggihorn 4010m.

1. Cesta

Ráno kolem 5hod usedáme do auta. Vyrážíme směr Praha – Muchen – Vadus – Furka Pass – Visp – Saas-Grund. Na Furka passu zastavujeme, fotíme a chvíli kecáme ve výšce cca 2429 m n.m. Výhledy na okolní kopečky „alespoň pro mne) impozantní, ale stále je to ještě předehra oproti tomu co nás čeká.

Po cca 9hodinách jízdy dorážíme do kempu, domlouváme ubytko+burger pass, stavíme stan, vaříme večeři a balíme batohy na druhý den.

Furka Pass – výhledy

Kemp v Saas Grundu

2. Den 1 – Allalinhorn 4027m n.m.

I když předpověď počasí není nejlepší a má pršet plánujeme v pondělí vyrazit na Allalinhorn. Nejpravděpodobnější je tedy trochu se aklimatizovat ve výšce kolem 3500-3700m n.m, projít se v mačkách po sněhu a trochu si v ledu potrénovat lezení s cepíny, vrtání šroubů,…atd.

Takže busem ze Saas Grundu do Saas Fee, přejdeme na lanovku. Zde ve spodní stanici přikupujeme Metro Alpin (45CHF) a pak už hurá lanovkou s jedním přesedáním nahoru na Felskinn. Zde přesedneme na „Metro Alpin“ což je obdoba „lanovky na Petřín“ J  která nás vyveze tunelem o trochu výše a to do cca 3500m n.m.

Počasí opravdu není dobré, přestalo už sice pršet, ale je zamračeno a moc toho vidět není. Nicméně nasazujem mačky a jdeme se projít „sněhovou kaší“. Jdeme sněhem cca 0,5km vesměs po upravené cestě pro lyžaře až k nástupu na Alllalinhorn. Cestou začíná trochu mrholit, ale nic strašného. Při diskuzi, zda se navázat a v rámci aklimatizace vylézt trochu výš začínají za Alllalinhornem lítat blesky a tak se vracíme zpět do bezpečí horní stanice „Metro Alpin“. Čekáme zde na zlepšení počasí a možnost alespoň trochu si zalézt v ledu. Ani toto nám však není dopřáno, počasí se nelepší a tak posledním spojem již v poledne jedeme společně se zaměstnanci lanovky a restaurace dolů. Hezky nám ten výjezd do „Švajcu“ začal 🙁

3. Den 2 – Jagihorn 3206 m n.m.

Na úterý je předpověď počasí polojasno a bez deště. Vyrážíme podle plánu lézt na Jagihorn. Jeho vrchol je vysoký 3206m a vedou zde 3 lezecké cesty různé obtížností (Sudkante 5a+, Alpen Durst 4c, Panorama 5a)+ klettersteig/via ferata. My jsme vybrali cestu Alpen Durst 4c.

Jagihorn – přehled cest

Topo Alpendurst 4c (13 délek)

Lanovka ze Saas Grundu nás vyvezla na Kreutzboden do cca 2400m n.m. Pak už šlapeme k nástupu do cca 2900m n.m. vlastními silami, docházíme asi v 10:30hod. U nástupu oblíknout a hurá do cesty Alpen Durst. Tato cesta je délky cca 365m (viz. topo) s převýšením od nástupu cca 306m a střídají se zde většinou obtížnosti 4b a 4c francouzské stupnice (viz. topo).

Jagohorn – Přibližně nad Majklem vede cesta Alpen Durst 4c

Cca 5. délka – změna počasí

Vrcholové „pivní“ foto

Vrchol s křížem – Pohled na Saas Fee resp. dole Saas Grund

Jelikož jsme čtyři lezem po dvojičkách: Ruby+Kominík, Vopičák+Majkl. První cca v 11hod vyráží Kominík+Ruby, za nimi hned Vopičák + Majkl. Před klukama je ještě jedna dvojka, která však po druhé délce naštěstí utíká a schází dolů. Lezení nám celkem ubíhá, ale jsme pomalejší než bychom chtěli. Přeci jenom kluci se v tahání střídají, zatímco naše dvojka má jen jednoho „tahače“ a tak na každém štandu převazujeme (což prostě zabere čas). Do toho nás ještě asi v 5-6 délce předbíhá dvojka nizozemců, která nastupovala někdy po nás, ale normálně se střídá v tahání. Lezení je celkem pěkné, část se leze v plotnách, část vede stěnově, po hranách či kouty. Pěkné lehčí=příjemné lezení, které lze určitě doporučit. Cesta je kompletně odjištěna nýty. U štandu 8. délky na nás kluci čekají a tak spolu poprvé od nástupu můžeme prohodit pár slov. Shodujeme se, že nám to nějak trvá a zkusíme ještě zabojovat. Některé „kratší“ délky spojujeme, jelikož máme 60m lana a tak se s Majklem převazujem za celou dobu asi „jen“ 10x. I tak mám ruce jak opičák od tahání zbylého lana na štand. Na jištění mám jen 10 presek (a pro jistotu vklíněnce v batohu) a tak v některých délkách či jejich spojení necvakám všechno. I tak je to celkem na pohodu, protože cesta je opravdu hodně dobře odjištěna. Majkl leze celou cestu s botama, lezky nemá. Musím ho za předvedený výkon zvláště v některých plotničkách a předposlední délce pochválit. Kolem 15:30hod jsou kluci navrcholu. Nám to trvá o maličko déle. Dáváme vrcholové pivko, fotíme, koukáme, svačíme, balíme a scházíme dolů. Je nám jasné, že poslední lanovku dolů v 16:15hod již nestihneme a tak budeme muset do Saas Grundu sejít po svých. Cestou ke stanici lanovky ještě bouldrujeme na jednom šutříku.

Důvody naší pomalosti:

  • na lanovku jsme dorazili o 30min později než jsme plánovali
  • nástup k začátku cesty nám trval o něco déle
  • také při lezení jsme byly o něco pomalejší i v důsledku nestřídání druhé dvojky

Výsledkem dne tedy bylo nastoupaných 800m a sklesaných 1600m. Do kempu jsme došli kolem 19hod. Počet km nevím, ale moje kolena dostala pořádně zabrat a do konce „výletu“ mě už bolet bohužel nepřestala. Do příštího výletu tedy musíme značně zrychlit.

4. Den 3 – Allalinhorn 4027m n.m.

Ve středu jsme vyrazili na Allalinhorn 4027m, což je jedna z nejlehčích čtyřtísícovek. Výstup vede od konečné stanice  „Metro Alpin“ do sedla Feechopf 3888 m n.m. a následně hřebenem na vrchol. Tentokrát jsme vyrazili včas a po cca 3hodinkách jsme dopochodovali na vrchol. Ruby s Kominíkem ještě z vrcholu prozkoumali hřebínek. Pak jsme sestoupili zpět do sedla a prozkumali část hřebínku, kterým se jde a Alphubel 4206m. Rubyho s Kominíkem ještě neopustili lezecké choutky a tak si vylezli část „ledové“ stěny Allalihornu mezi sedlem a vrcholem pouze s mačkami, cepíny, šrouby,…. Batohy nechali v sedle s mojí maličkostí, která se pokoušela s trochu třeštící hlavou o větší aklimatizaci. Majkl sestoupil dolů zkouknout ledovou jeskyni a slunit se na vyhlídkové terase.  Všichni tedy byli nakonec maximálně spokojeni.

Červeně první část výstupu od lanovky do sedla Feechopf

Červeně druhá část výstupu ze sedla na vrchol (vrchol se ještě trochu obchází), Žlutě trasa co si Ruby a Kominík následně klasicky vylezli jen s cepíny a mačkami

Pohled do sedla Feekopf na výstupovou trasu

Krátký hřebínek na vrchol

Vrcholové foto

Výhledy ze sedla Feekopf – přibližně uprostřed Matterhorn

Panorama z vrcholu

5. Den 4 – Lagginhorn 4010m n.m.

Ve čtvrtek jsme pro změnu vyrazili na Laggihorn 4010m. Pro výstup se používají dva hřebínky, jeden obtížnosti cvca 1-2, druhý obtížnosti cca 3-4.

My jsme vybrali ten lehčí (červená trasa, obtížnost 1-2) a dobře jsme udělali. I tak nám celkově cesta s převýšením 1000m zabrala tam a zpět asi 6,5hodiny.

Ráno jsme téměř „první lanovkou“ vyjeli až na Hochsaas 3200m n.m. Od lanovky (cca 8:00hod) se sejde širší cestou níže, v zatáčce se cesta opustí a vyrazí se dále podle mužíků. První velmi krátká část cesty vede po skále a dovedla nás ke krátkému traverzu s ocelovým lankem pro přichycení či přicvaknutí. Následně se stoupá po skále/pěšince vzhůru až ke sněhovým polím. Pomyslně druhá část výstupu vede sněhem/ledem až do míst, kde lze opět nastoupit lehce na skálu a pokračovat na hřeben.

Červeně – přibližná trasa hřebenem 1-2, Žlutě – přibližná trasa hřebenem 3-4

Ruby v nástupu do třetí části cesty – v pozadí mužíky (časově cca 10:00hod = 2:00hod po výstupu z lanovky)

Poslední část výstupu od jakéhosi sedýlka

Vrcholové foto

Třetí část cesty je asi nejdelší a vede nás celou dobu po hřebínku. K orientaci kudy se pohybovat lze využívat po celou dobu postavených mužíků. V cca ½ je malé sedýlko, odkud je to cca 30-45minut na vrchol.

Každý z nás pro postup k vrcholu volil občas vlastní cestu tzn. “lehké lezení“, což nám zkrátka přišlo zajímavější než chůze/plazení se cik/cak mezi balvany. Jen je třeba dávat pozor co je pevné a co by se mohlo poroučet do doliny a podle toho upravit svůj pohyb.

Sestup – Pohled na Jagihorn (při odchodu ze sedýlka)

Sestup – poheld na Jagihorn (na konci sněhového pole)

6. Den 5 – Zur Kappele

V pátek bylo počasí parádní, ale naše tělesné schránky do značné míry opotřebované. Zvolili jsme odpočinkový den s lezením na skalkách „Zur Kapelle“ pod Saas-Fee. Vylezli jsme cca 6 cest od 4b-5c a vyzkoušeli s odsedem i dvě 6ačka. Lezené cesty:

  • č.10 Saaft 4b OS (Vopičák,Kominík)
  • č.17 Gritter 3a OS (Majkl,Ruby)
  • č.14 Tschugge 5c OS (Vopičák, Ruby, Kominík, Majkl)
  • č.13 Chnubel 6a (Vopičák, Kominík, oba s odsedem+v nejtěžší části oblezeno zleva, zda správně nevím, přímo nám to nešlo, Ruby nedolezl)
  • č.11 Acco 6a (Vopičák, Kominík, oba s odsedem+v nejtěžší části lezeno trochu zprava, zda správně nevím, přímo nám to nešlo, Ruby nedolezl)

Seznam cest na ceduli u skal (číslování cest zleva doprava, poslední s vyditelným číslem 8 )

Cesta č. 14 – Tschugge 5c – leze Majkl (vlevo v převisech je Chnubel 6a, Panorama 5c, Acco 6a)

A tím to skončilo, jelikož byl čas na návrat do ČR.

Zapsal: Vopičák

PDF ke stažení zde

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/08/24/bouldristi-ve-svajcu-11-16-8-2019-podrobnejsi-reportaz-s-fotkami/

Krátké skalní výpady otevřené sekce „Bouldrovani“ v červenci

Ahoj všem,

Jelikož jsou prázdniny a to neprobíhají oddílové hodiny s dětmi , tak zbývá více času na vlastní lezení.  Červenec byl  z hlediska počasí celkem příznivý a tak se na fóru „Bouldrování“ domluvilo několikeré lezení na skalách. Osobně jsme se účastnil pouze těchto čtyř odpoledních či jednodenních výpadů do skal.

Výpad 1 : Kreutzberg (Vopičák+Peťa) – v podstatě se jednalo o sokoro odpolední lezení, pro mne první návštěva, pro Peťu již druhá. Nicméně pro seznámení  s oblastí každý z nás vylezl cca 8cest v obtížnosti 4-5 (Pohoda 4, Vaginální exploze 5, Paparazzi 5-, Hrášková 5, Pomeranč 4+ !(není určitě za 4+), Sedmé nebe 4+, Žezlo 5, Poker 4, Jóga 5)

Výpad 2:  Bezděčín (Vopičák+Ota, Miloš+PepaH) – nedělní lezení na Hřebenové věži, cca 6 cest od IV-VII. Názvy bohžel neznám. Všem se dařilo a tak jsme tam strávili pěkný den. Večer jsme ještě pokecali a popili v RKčku.

Výpad3: Suché skály (MichalK+ Vopičák+Ruby) – odpolední popracovní výpad a na Sokolí věž, kde vylezena Břízková VII (MiK, Vop, Ruby), Sokolí Hrana VII (Vop, MiK, Ruby)

Výpad4: Suché skály (MichalK+Ota, Vopičák+Jitka) – neděle ve skalách – Střední věž (Východní cesta VI-MichalK, Ota), Hlavní věž – Západní cesta VI (Vop, Jitka),  Sokolí věž – Malá plotna VI (Vop, MichalK, Jitka, Ota)+dolez Fotogenická VII (MichalK stř. Vop, Ota, Jitka), Věž Milana Černého – Krikava VII (Vop, MichalK, Jitka, Ota). Zakončení jako obvykle v osvěžovně v RK, aby to pak měli všichni cca stejně daleko domů 🙂

mějte se Vopičák

PS: Předběžně se část lidiček z „Bouldrování“ dohodla na dalším výpadu do Ostrova, Tisé,…na konci srpna-zřejmě termín 31.8-1. 9.  Snad bude počasí přát této akci. Informace budou na konferenci „Bouldrování“ vedené na mesengeru a watsappu

PS2: máli někdo zájem připiště krátké info kde jste lezli vy, můžou to být dobré tipy pro ostatní z nás

 

Permanent link to this article: http://www.alpici.com/2019/08/09/kratke-skalni-vypady-otevrene-sekce-bouldrovani-v-cervenci/

Load more