Den1: Cesta

Jelikož covid pandemie ustoupila podařilo se zrealizovat letošní letní výpad do Tater. Ráno na nádraží v Milovicích se sešlo 13 účastníků (LuckaS, Mára, Anička, Kuba, AdélaZ, Tomáš, Martin, ÁďaŠ, ÁjaŠ + dospěláci Zelí, Katka, Danča, Vopičák) a auty jsme vyrazili směr Tatranská Štrba. Cesta byla úmorná a díky několika kolonách (hlavně v Ružomberoku) jsme dorazili až cca v 16:30 do kempu. Vybrali jsme rychle místa, postavili stany, dali něco rychlého k jídlu a vyrazili na stanici zubačky „Tatranský Lieskovec“ zkouknout jízdní řád a zjistit, zda zde lze koupit i jízdenky. Cestou je dětské hřiště, které fyzicky nevybitá děcka využili k blbnutí a posilování 😀

Den 2: Štrbské pleso-Popradské pleso-Cintorín-Štrbské pleso 

Trasa: cca 12,4km, nastoupáno i sklesáno 432m, převýšení 310m, čas dle map 4:37hod

Předpověď počasí nebyla právě příznivá a tak hned došlo na změnu programu. Na další den naplánována tůra na Popradské pleso a přes Cintorín zpět.  Původně měla být tato „odpočinková“ tůra až na den třetí, ale počasí plány upravilo. Ráno nákup jízdenek na 3 dny (dospělí 8éček, děti do 16let 2éčka) v konečné stanici ve Štrbě. Na jízdenku je třeba vepsat číslo dokladu (pas, občanka) což se ukázalo jako problém….naštěstí tužku měla aspoň LuckaS 🙂 . Cesta zubačkou v šátcích/rouškách. Počasí skoro nezlobilo, cestou tam tak jen občas spadlo pár kapek a většinou bylo pod mrakem. Naobědvali jsme se z vlastních zásob u Popradského plesa a pokračovali k Cintorínu. Počasí se začalo lepšit a tak jsme na zpáteční cestě viděli i sluníčko a několik vrcholků částeně zahalených v mracích. 

Popradské pleso	Mapa oblasti
Zubačka do Štrby	Souprava do Popradu

Den 3: Štrbské pleso-Mlynická dolina-Bystrá lávka-Furkotská dolina-Šrbské pleso

Trasa: cca 15,4km, nastoupáno i sklesáno 968m, převýšení 952m, čas dle map 6:12hod

Ráno buďíček v 5hod, nasnídat a v 6:30 hurá na zubačku. Ze Štrbského plesa (cca 8:20) po žluté postupně stoupáme Mlynickou dolinou podél Mlyničkého potoka. Cca v 1/2-2/3 cesty je krásný vodopád Skok. Pod ním dáváme první krátkou pauzu. U stoupání podél vodopádu je také první obtížnější místo s řetězy. Vzhledem k lezecké průpravě neměl s překonáváním nikdo žádné problémy a tak  v poměrně slušném čase dorážíme k Capiemu plesu, kde je druhá pauzička. Pak už následuje stoupání k Bystré lávce, před kterou je přechod cca 15-20m sněhového „okna“. Po jeho překonání již jen krátký skalní úsek s řetězy a přelézáme Bystrou lávku. Za ní v prvním vhodném místě stavíme a obědváme. Poté už jen postupný sestup Furkotskou dolinou. U rozcestníku Škutnastá Pol´ana se dělíme na dvě skupiny a postupně scházíme ke Štrbskému plesu. Konečně se mi daří rozměnit 50eurovku a tak se Ája+Áďa+Vopičák ve Štrbském plese odměňují zmrzlinou a Danča kafem. V kempu druhá odměna v podobě pivka 🙂 Po večeri pak chvíli brnkání na kytaru/mandolínu.

Vodopád Skok	Pohled z vrcholu vodopádu na Šrbské pleso	Velké Solisko
Sněhové okno	výlez na Bystrou lávku	Oběd za Bystrou lávkou

Den 4: Jelikož část dětí má problémy s koleny dělíme se na další den na dvě skupiny s různými cíly. Skupina „způsobilých“ vyráží na Koprovský štít. Skupina „marodů“ vyráží pod vedením Adély a Kuby po Tatranské magistrále na Jamské pleso a zpět.

Štrbské pleso-Popradské pleso-Hincovo-pleso-Koprovského štít a zpět

Trasa: cca 19,8km, nastoupáno i sklesáno 1189m, převýšení 1022m, čas dle map 8:33hod 

Budíček v 5hod a v 6:30 hurá na zubačku. Po Tatranské magistrále stoupáme Mengusovskou dolinou. U odbočky na Popradské pleso uhýbámě doleva na rozcestí pod Žabím plesom. Zde po kamenech přeskákáme Žabí potok a Hincov potok a stoupáme k Hincovu plesu. Před Hincovým plesem dáváme malou baštu. Následuje další stoupání na Vyšné Koprovské sedlo a opět krátký odpočinek. A pak už jen závěrečné cca 50min stoupání na Komporvský štít. Počasí celý den úžané, krásné výhledy na Mengusovský Volovec, Satana, Mengusovské štíty, chatu pod Rysy i samotné Rysy. Na zpáteční cestě si lehce unavené nohy na Tatranské magistrále máčíme v Hincově potoku. Odtud již lehce scházíme či spíše sbíháme (holky jeli jak fretky) na Štrbské pleso, kde se opět trochu odměňujeme. Po návratu vyrážíme všichni do koliby, kde ochutnáváme místní speciality. Živáňskou, Čučoriedkové knedlíky, Pirožky s brzynzou, Macovu mísu a další.

Pohled z předvrcholu na vrchol Koprovského štítu

Hincovo pleso+Mengusovksé štíty + Volia Veža+v pozadí Rysy a Vysoká

Pohled do Hlinské doliny

Mengusovská dolina

Velké Hincovo pleso

Den 5: Slovenský ráj = Podlesok-Suchá Belá

Trasa: cca 8,8km, nastoupáno 514m, sklesáno 500m, převýšení 405m, čas dle map 3:29hod 

Jelikož musím ještě večer do Třeboně se zastávkou a přebalením v Milovicích, loučíme se a dělíme opět na dvě skupiny. Moje auto vyráží směr ČR,  ostatní si jedou ještě užít do Slovenského ráje na žebříky. Autem přesun z Tatranské Štrby do Polesoku. Odtud pěšky po zelené do Suché Belé, následně návrat po žluté a červené zpět do Podlesoku. Podle fotek si to užili náramně. Návrat do Milovic vyšel cca o půlnoci, na cestě do ČR opět zácpy.

Podlesok-Suchá Belá

Ostatní fotky zde

Zapsal: Vopičák

Jelikož letošní covid nám udělal trochu díru do plánu akcí nad rámec. Tím pádem první letošní skalní lezení proběhlo ve skupině A až v červnu. Z důvodu rozlezenosti bylo v plánu vyrazit na Branicku skálu. Tam však probíhala údržba tak jsem jeli 13.6. 2020 s přihlášenými dětmi (Veverka, Róza, Martin, Sára, Sofie, Áďa, Ája, LuckaS, Anička, Mára) na Černou skálu v Řevnicích. Společně s námi jeli i dvě dospělé kurzistky (Mirka, Lili). Bohužel nám kvůli výluce mezi Lysou a Čelákovicemi ujel i přípoj na hlavním nádraží v Praze do Řevnic. Na druhou stranu jsme viděli odjezd parní lokomotivy. Vlak do Řevnic měl rovněž výluku (u Radotína) a tak jsme ke skalám dorazili až hodně po 11hod. Bylo už neskutečné vedro, na skále bvy se dali snad dělat i smažená vejce. Na skále už v té době vyselo cca 5 dvojek. Přesto děcka i dospěláci vylezli 1-2 cesty a pak se šli koupat do Berounky. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v „kůlně“ na osvežení dle vlastního výběru.

fotky z akce zde

Zapsal: Vopičák

V sobotu jsme vyrazili na další akci skupiny A pořádanou nad rámec standardních hodin. Tentokrát se jednalo o lezení na stěně v indooru, konkrétně v  Mamutu Holešovice. Stěna je max. 12m vysoká. V rámci rozcvičení, zvýšení kondice a poznávání Prahy jsme se z nádraží ke stěně vydali pěšky. Účastníci ze skupiny A (Pepa Martin, Sára, Sofi, Veverka, Róza, Áďa) tentokrát potrénovali  lezení hlavně v kolmých profilech,  část dětí (Martin, Pepa, Áďa, Róza) i profilech převislých a neúspěšné pokusy byly rovněž ve spáře. Po cca 4hodinách lezení na laně se děcka šla dorazit na bouldrovku a tak nakonec došlo i na krátké lezení instruktorů (NoHa, Vopičák) . Na konci  jsme na boudlru ještě trochutrénovali lezení lezení sokolíků + vylezení „bouldrstěny“ na co nejméně chytů (struktura se nepočítá). Výsledek = 1chyt 🙂

Na indoor lezení se k nám připojil i dvě kurzistky z dospěláků Mirka a Danča + potkali jsme tam již lezoucí bouldristy Ottu a „Ještěrku“ Jitku

Zpět na nádraží jsme se opět přesouvali vlastními silami, jelikož do odjezdu plánovaného vlaku bylo dost času. Navíc tramvaj by jela až za 13minut a tak než někde stát bylo příjemnější se projít.

Fotky ke stažení zde

Zapsal: Vopičák